Podpora rozvoje autistických dětí pomocí hry Pam Pam Pam

Jsme Márti a Robi – manžel a manželka, oba speciální pedagogové – a naše dcera Nóra, která jako vysokoškolská studentka přináší nový elán. S autistickými dětmi pracujeme přibližně dvě desetiletí a vede nás společný cíl: aby se autistické děti u herního stolu cítily jako doma.

Hra Pam Pam Pam vznikla tak, aby stavěla na silných stránkách kognitivního profilu typického pro autismus – schopnosti systemizace, vizuálním zaměření na detail, dodržování pravidel. U herního stolu se tento myšlenkový styl může stát přirozenou výhodou, nikoli překážkou.

Rytmické slabiky pro řeč autistického dítěte

Pro nemluvící nebo minimálně mluvící děti je vyslovení rytmických, jednoduchých slabik snazší než vyslovení složitých slov: není třeba tvořit větu, jen vyslovit tři stejné slabiky. Rytmus „Pam Pam Pam“ podporuje zahájení řeči, což je obzvlášť cenné při opožděném vývoji řeči.

/p/ (bilabiální závěrová hláska), /a/ (otevřená samohláska) a /m/ (bilabiální nazála) patří k nejranějším a nejsnáze vyslovitelným hláskám: všechny tři se poprvé objevují ve fázi žvatlání (Jakobson, 1941; Vihman, 1996). Pokud dítě dokáže vyslovit název hry, může mu to už v prvních minutách poskytnout pocit úspěchu.

Podpora rozvoje autistických dětí pomocí logické hry Pam Pam Pam

Autistické dítě si se svým specialistou hraje deskovou hru Pam Pam Pam

Když nemluví, stejně hraje

Hru jsme navrhli tak, aby ji bylo možné plnohodnotně hrát i bez řeči. Úkolem není vykřiknout, ale „vyložit“ myšlenky. Dítě vybírá disky z podnosu na disky a pokládá je na proužek odpovědí. Tento sled pohybů sám o sobě je komunikace.

Disky a proužek odpovědí stojí na dlouho známém principu AAK: dítě znak vybere, sestaví a předá (Selekce–Konstrukce–Transakce). Pam Pam Pam nenahrazuje komunikační systém dítěte, ale procvičuje stejný sled činností.

Podpora rozvoje autistických dětí – 3 úrovně komunikace

Všechny tři jsou rovnocenné – dítě se mezi nimi může volně pohybovat.

Pouze proužek

Nejnižší práh. Položení proužku je samo o sobě úplnou odpovědí. Žádný verbální výkon se nevyžaduje.

Proužek + ukazování

Dítě položí proužek a ukáže na disky. První krok záměrného sdílení – pozornost směřuje k okolí.

Proužek + ukazování + „Pam Pam Pam“

Dítě položí proužek, ukáže na disky a řekne: „Pam Pam Pam.“ Foneticky jednoduché, rytmus pomáhá artikulaci.
Kdo to vyslovit nedokáže, může to přehrát pomůckou AAK (např. komunikačním tlačítkem) – platí to stejně.

Eliminační tabulka: když se myšlenka stává viditelnou

Jako specialista často jen obtížně nahlédneš dítěti do hlavy: rozumí úkolu, nebo tipuje? K tomu slouží eliminační tabulka. Dítě na tomto (laminovaném) listu A4 krok za krokem vizuálně vede svou úvahu.

Specialista přesně vidí, kde se dítě nachází, čemu rozumí a kde uvázlo. Není třeba se ptát – stačí pozorovat.

Autistická holčička ukazuje, jak se používá eliminační tabulka

„Červená, Kruh, Pět!“ – bezpečné promluvení

Pro děti, které myslí v pevných větných rámcích nebo které pociťují úzkost ze spontánní řeči, je volné povídání stresující. Jazyk Pam Pam Pam je přirozeně pevně daný: „Červená, Kruh, Pět!“ Není třeba nic skloňovat ani časovat, nejsou potřeba spojky – jen čistá fakta: Barva–Tvar–Hodnota.

Tento pevný verbální rámec dává bezpečí a je prostý sociálních pastí: není v něm ironie, očekávání intonace ani zdvořilostní konvence. U dětí se selektivním mutismem může pocit úspěchu a předvídatelný verbální rámec povzbudit ochotu k hlasovému projevu.

Obrácení kompetence

Společenská integrace často znamená, že se autistické dítě snaží přizpůsobit. Inkluzivní model Pam Pam Pam na tom nestaví: hra vytváří společný prostor, v němž oba kognitivní profily mobilizují své vlastní silné stránky. Systém pravidel je binární – shoduje se, nebo ne.

Podle naší praktické zkušenosti nemluvící autistické děti často rozkládají vizuální informaci na barvu–tvar–hodnotu rychleji než jejich neurotypičtí spoluhráči – jde o anekdotické pozorování bez systematického měření. Tomu říkáme Obrácení kompetence: na poli vizuální logiky je autistické dítě na domácí půdě.

Autistický chlapec si položil proužek odpovědí mezi svou kartu a lízací balíček

Tiché spojení: síla Společného třetího

Pro mnoho autistických dětí jsou přímý oční kontakt a povinná verbální interakce zatěžující. U herního stolu se pozornost všech upírá na disky a proužek odpovědí – ne na sebe navzájem. Tento rámec funguje na principu Společného třetího (Husen, 1996): specialista a dítě nekomunikují přímo spolu, ale prostřednictvím sdíleného předmětu.

Přítomnost a pozornost jsou vzájemné, ale sociální zátěž je minimální. Dítě se spojuje prostřednictvím hry – bezpečně, vlastním tempem, i beze slov. Podle Miltonova (2012) přístupu dvojí empatie není komunikační obtíž jednostranným nedostatkem autistické strany, ale vzájemným nedorozuměním dvou odlišných způsobů myšlení. Pam Pam Pam mezi nimi staví most – tomu říkáme Most dvojí empatie.

Strukturování prostředí a senzorické strukturování

Vizualizace prostoru – podkladová deska na karty s nakreslenými siluetami. „Všechno má své místo.“
Vizualizace času – tloušťka lízacího balíčku ukazuje, kolik zbývá. „Viditelný konec“ pomáhá udržet pozornost u úkolu.
Senzorická ochrana – cvičné disky a hrací kostky v uzavřené, vystlané krabici: žádný hluk, žádné rozkutálení.
Suchý zip jako senzorický kanál – zvuk „škrt“ a fyzický odpor poskytují senzorickou zpětnou vazbu. Vyhledávání podnětů se začleňuje do hry.

Důležité: Pam Pam Pam není samostatný rozvojový program a nenahrazuje rozvojovou podporu specifickou pro autismus, logopedii, speciálněpedagogické lekce ani psychologickou podporu. To, co je zde popsáno, vychází z praktických zkušeností autorů; účinky se mohou u jednotlivých dětí lišit.